Oznámil Kissinger výsledek procesu na Ukrajině?

Henry Kissinger pronesl v posledních týdnech několik výroků na adresu probíhajícího řídícího manévru na Ukrajině. Bylo evidentní, že obsahově se výroky s postupujícím časem vyvíjely! Máme pocit, že vývoj v rétorice byl výsledkem čekání na to správné načasování, kdy už všechny procesní prvky budou na svém místě a bude možné „ohlásit“ konečné rozuzlení všem těm ideologickým fašistům, a to právě v Davosu! Vše si detailněji probereme.

Nejdříve si musíme trochu ozřejmit důležitost této osoby v globální politice. Jeho slova vždy mají vliv na všechny strany konfliktu, všichni si uvědomují závažnost jeho sdělení a závažnost jeho doporučení. Každý, kdo reaguje na jeho myšlenky výsměchem nebo dokonce pohrdáním, tak dává najevo svou absolutní nekompetentnost a velké mezery ve znalostech nadnárodní (přesněji globální) politiky.

Henry Kissinger – kádr provádějící globální politiku

Kissinger [1] je hráč té nejvyšší nám viditelné politické ligy na Zemi. Je to kádr „Správců“ a dá se konstatovat, že velkou část svého politického života se podílí na procesech, které vedou k ukončení hegemonie USA (PAX AMERICANA). Pracuje čistě v zájmech „Správců“! Jeho působení v americké administrativě, a to i na pozici ministra zahraničí (22. září 1973 – 20. ledna 1977) není v rozporu s výše napsaným, i když je to opravdu ojedinělé. Tak vysoký post na úrovni vlády většinou takovýto lidé nezastávají, protože „Správci“ zpravidla nedelegují své klíčové lidi do vedení států.

V přepisech jsme barevně označili podle nás definované pozice „Správců“. Zaprvé svou plánovanou pozici k budoucímu vztahu Čína/Rusko (červeně) a zadruhé (modře) současnou pozici k riziku jaderné války. Zeleně jsme zvýraznili pozice k jiným uvedeným problémům.

Rozhovor Kissingera pro Financial Times

Tento rozhovor proběhl 7. května a přepis byl uveřejněn na FT 9. května [2]. Pokud přijímáme tezi, že deník The Financial Times je hlásnou troubou „Správců“, tak si myslíme, že se jedná o vyhlášení stanovisek „Správců“ nejenom k budoucímu vztahu Ruska a Číny po ukončení SVO na Ukrajině, ale také obecně k současnosti a zároveň k velmi blízké budoucnosti. Určitě je to oznámení pozice mezinárodnímu společenství, kterou „Správci“ plánují pro partnerství mezi Čínou a Ruskem. Pokud vztah mezi těmito nástroji globální politiky bude neustále udržován jako velmi křehký (takto to plánují), tak to bude usnadňovat „Správcům“ řízení Země, tzn. všech globálních procesů na planetě. A to je přesně ta situace, které chtějí „Správci“ docílit, protože jim umožní si udržet dominantní kontrolu.

Přepis rozhovoru:


FT: Na začátku tohoto roku jsme si připomněli 50. výročí Nixonovy návštěvy Číny, Šanghajské komuniké. Vy jste byl samozřejmě organizátorem, organizátorem této čínsko-americké dohody. A byl to významný posun ve studené válce: oddělil jste Čínu od Ruska. Mám pocit, že jsme se posunuli o 180 stupňů. A nyní jsou Rusko a Čína opět ve velmi těsném vztahu. Moje úvodní otázka pro vás zní: jsme v nové studené válce s Čínou?

HK: V době, kdy jsme se otevřeli Číně, bylo Rusko hlavním nepřítelem – ale naše vztahy s Čínou byly asi tak špatné, jak jen mohly být. Náš názor při otevření se Číně byl, že není moudré, když máte dva nepřátele, chovat se k nim úplně stejně.

To, co vedlo k otevření, bylo napětí, které se mezi Ruskem a Čínou vyvíjelo autonomně. [Bývalá hlava Sovětského svazu Leonid] Brežněv si nedokázal představit, že by se Čína a Spojené státy mohly dát dohromady. Ale Mao byl navzdory veškerému svému ideologickému nepřátelství připraven zahájit rozhovory.

V zásadě je [čínsko-ruské] spojenectví proti zájmům, to je nyní zavedeno. Ale nezdá se mi, že by šlo o vztah ze své podstaty trvalý.

FT: Chápu to tak, že by bylo v americkém geopolitickém zájmu podporovat větší odstup mezi Ruskem a Čínou. Je to špatně?

HK: Geopolitická situace v globálním měřítku dozná po skončení války na Ukrajině významných změn. A není přirozené, aby Čína a Rusko měly shodné zájmy na všech předvídatelných problémech. Nemyslím si, že můžeme generovat možné neshody, ale myslím, že okolnosti je vyvolají. Po válce na Ukrajině bude muset Rusko minimálně přehodnotit svůj vztah k Evropě a svůj celkový postoj k NATO. Myslím, že není moudré zaujímat nepřátelský postoj ke dvěma protivníkům způsobem, který je sbližuje, a jakmile tuto zásadu vezmeme na palubu ve vztazích s Evropou a v našich vnitřních diskusích, myslím, že nám historie poskytne příležitosti, v nichž budeme moci uplatnit diferencovaný přístup.

To neznamená, že se některý z nich stane důvěrným přítelem Západu, znamená to pouze, že v konkrétních otázkách, které se objeví, ponecháme otevřenou možnost odlišného přístupu. V období, které nás čeká, bychom neměli házet Rusko a Čínu do jednoho pytle jako nedílný prvek.

FT: Bidenova administrativa formuluje svou velkou geopolitickou výzvu jako demokracii versus autokracii. Zachytil jsem implicitní narážku, že je to špatné rámování?

HK: Musíme si být vědomi rozdílů v ideologii a interpretaci, které existují. Toto vědomí bychom měli využít k tomu, abychom ho uplatnili při vlastní analýze významu otázek, které se objevují, a ne z něj dělat hlavní otázku konfrontace, pokud nejsme připraveni učinit změnu režimu hlavním cílem naší politiky. Myslím, že vzhledem k vývoji technologií a obrovské ničivosti zbraní, které nyní existují, nám [snahu o změnu režimu] může vnutit nepřátelství druhých, ale měli bychom se vyhnout tomu, abychom ji vytvářeli svými vlastními postoji.

FT: Pravděpodobně máte více zkušeností než kdokoli jiný, kdo žije, s tím, jak zvládnout střet dvou jaderných velmocí. Ale dnešní jaderné řeči, které přicházejí hustě a rychle od [ruského prezidenta Vladimira] Putina, od lidí z jeho okolí, kam byste je zařadil z hlediska hrozby, které dnes čelíme?

HK: Nyní [čelíme] technologiím, u nichž rychlost výměny, rafinovanost vynálezů, může vyvolat takové úrovně katastrof, které nebyly ani myslitelné. A zvláštním aspektem současné situace je, že se zbraně na obou stranách množí a jejich sofistikovanost se každým rokem zvyšuje.

Na mezinárodní úrovni se však téměř nediskutuje o tom, co by se stalo, kdyby se tyto zbraně skutečně začaly používat. Můj apel obecně, ať už jste na kterékoli straně, je pochopit, že nyní žijeme ve zcela nové době a že nám prošlo zanedbávání tohoto aspektu. Ale s tím, jak se technologie šíří po světě, což je jí vlastní, bude diplomacie a válka potřebovat jiný obsah, a to bude výzva.

FT: S Putinem jste se setkal dvacetkrát až pětadvacetkrát. Ruská vojenská jaderná doktrína říká, že odpoví jadernými zbraněmi, pokud budou mít pocit, že je režim existenčně ohrožen. Kde je podle vás v této situaci Putinova červená linie?

HK: S Putinem jsem se jako student mezinárodních vztahů setkával zhruba jednou ročně po dobu možná 15 let za účelem čistě akademických strategických diskusí. Myslel jsem si, že jeho základním přesvědčením je jakási mystická víra v ruské dějiny… a že se v tomto smyslu necítí uražen ničím, co jsme udělali zejména zpočátku, ale tou obrovskou propastí, která se otevřela s Evropou a východem. Byl uražen a ohrožen, protože Rusko bylo ohroženo pohlcením celé této oblasti do NATO. To neomlouvá a já bych nepředpokládal útok takového rozsahu, jako je převzetí uznané země.

Myslím, že špatně odhadl situaci, které čelil na mezinárodní úrovni, a zřejmě špatně odhadl schopnosti Ruska udržet tak velký podnik – a až nastane čas urovnání, všichni to musí vzít v úvahu, že se nevracíme k předchozím vztahům, ale k pozici Ruska, která bude kvůli tomu jiná – a ne proto, že to požadujeme my, ale protože to vyprodukovali oni.

FT: Myslíte si, že Putin dostává dobré informace, a pokud ne, na jaké další přehmaty bychom se měli připravit?

HK: Ve všech těchto krizích se člověk musí snažit pochopit, jaká je vnitřní červená linie pro protistranu…. Zřejmá otázka je, jak dlouho bude tato eskalace trvat a jaký je prostor pro další eskalaci? Nebo dosáhl hranice svých možností a musí se rozhodnout, v jakém okamžiku eskalace války zatíží jeho společnost natolik, že omezí její způsobilost vést v budoucnu mezinárodní politiku jako velmoc.

Neumím posoudit, kdy k tomuto bodu dospěje. Až tohoto bodu dosáhne, bude eskalovat tím, že přejde do kategorie zbraní, které za 70 let své existence nikdy nepoužil? Pokud tuto hranici překročí, bude to mimořádně významná událost. Protože jsme si globálně neprošli, jaké budou další dělící čáry. Jediné, co bychom podle mého názoru nemohli udělat, je prostě se s tím smířit.

FT: Mnohokrát jste se setkal s [čínským prezidentem] Si Ťin-pchingem a jeho předchůdci – Čínu dobře znáte. Jaké poučení si z toho Čína bere?

HK: Předpokládám, že každý čínský vůdce by nyní přemýšlel o tom, jak se vyhnout situaci, do které se dostal Putin, a jak být v pozici, kdy se v případné krizi, která by mohla nastat, neobrátí velká část světa proti němu.


Konec přepisu

Vystoupení Kissingera v Davosu

Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu komunikoval Henry Kissinger s Klausem Schwabem [3] a při této příležitosti jsme měli možnost vyslechnout jeho monolog, který se svým obsahem dotkl všech současných nejpalčivějších globálních otázek.

Přepis monologu:


Dovolte mi nastínit problémy. Nejživější je v tuto chvíli válka na Ukrajině, jejíž výsledek ve vojenském i politickém smyslu ovlivní vztahy mezi seskupeními zemí, o nichž se zmíním za chvíli. A výsledek případné války a mírové urovnání a povaha tohoto mírového urovnání – to určí, zda bojující strany zůstanou trvalými protivníky, nebo zda je možné je vměstnat do mezinárodního rámce.

Asi před osmi lety, když se objevila myšlenka členství Ukrajiny v NATO, jsem napsal článek, v němž jsem uvedl, že ideálním výsledkem by bylo, kdyby se Ukrajina mohla konstituovat jako neutrální druh státu, jako most mezi Ruskem a Evropou. Spíše než, že by byla přední linií uskupení v rámci Evropy. Myslím, že tato příležitost nyní – nyní neexistuje stejným způsobem, ale stále by mohla být pojata jako konečný cíl. Podle mého názoru je třeba v příštích dvou měsících zahájit pohyb směrem k jednání a vyjednávání o míru, aby se nastínil výsledek války. Předtím by však mohlo dojít k otřesům a napětí, které bude stále těžší překonat, zejména mezi případným vztahem Ruska, Gruzie a Ukrajiny k Evropě.

V ideálním případě by se dělící čára měla vrátit do původního stavu. Domnívám se, že zapojení se do války za hranicemi Polska by ji zkreslilo – změnilo ve válku a ne o svobodu Ukrajiny, kterou podniklo s velkou soudržností NATO, ale ve válku proti samotnému Rusku, a tak se mi zdá, že to je dělící čára, kterou prostě nelze definovat. To bude těžké pro kohokoli z toho odhadnout. K modifikacím toho může dojít během jednání, která samozřejmě ještě nebyla navázána, ale která by měla začít být návratem hlavních účastníků, jak se bude vyvíjet válka, a já jsem uvedl nástin možného vojenského výsledku.

Ale chtěl bych mít na paměti, že jakékoliv modifikace tohoto by mohly zkomplikovat jednání, v nichž má Ukrajina právo být významným účastníkem, ale v nichž je třeba doufat, že hrdinství, které prokázala ve válce, sladí s moudrostí pro rovnováhu v Evropě a ve světě vůbec – vztah, který se bude vyvíjet jako výsledek této války, mezi Ukrajinou – která bude pravděpodobně nejsilnější konvenční mocností na kontinentu – a zbytkem Evropy se bude vyvíjet po určitou dobu.

Je však třeba se dívat jak na vztah Evropy k Rusku v delším časovém období, tak i odděleně od stávajícího vedení, jehož postavení však bude po určitou dobu vnitřně ovlivněno jeho vystupováním v tomto období. Podíváme-li se na to z dlouhodobého hlediska, je Rusko již 400 let podstatnou součástí Evropy a evropská politika byla po tuto dobu zásadně ovlivněna evropským hodnocením role Ruska. Někdy jen pozorovatelským způsobem, ale v řadě případů jako garanta nebo nástroje, jímž lze obnovit evropskou rovnováhu. Současná politika by měla mít na paměti, že obnovení této role je důležité rozvíjet, aby Rusko nebylo zahnáno do trvalého spojenectví s Čínou.


Konec monologu

Klaus Schwab v konverzaci s Henry A. Kissingerem

Sdělení Kissingera řídícím kádrům podle VOLIMCESKO

Kissinger oznamuje pozice „Správců“ ……

1. Pozice k riziku jaderné války

„Správci“ apelují na to, aby spor mezi Západem a Ruskem nepřerostl v jaderný konflikt a udělají vše, aby mu zabránili! Dále konstatují, že všichni musí vyvinout maximální úsilí, abychom společně zabránili použití jaderných zbraní.

V současné době snaha o změnu režimu v zemích, které vlastní jaderné zbraně neúnosně zvyšuje riziko možné jaderné konfrontace. Toto konstatování je jasně adresováno zastáncům PAX AMERICANA, kteří veškeré síly koncentrují na změnu režimu v RF, a to sesazením prezidenta Putina. Tímto konáním právě nebezpečně pro celý svět zvyšují toto riziko použití JZ. Dostali velké varování!

Používání 6. priority zobecněných prostředků při globálním řízení planety již brzy nebude možné, protože stupeň rizikovosti ukončení této civilizace je daleko za hranou akceptovatelnosti a rovná se hazardu. Jinak řečeno – riziko přestává být uřiditelné!

Výsledkem musí být změna ve způsobu globálního řízení, a to konkrétně ve využívání vlivu vznikajícího při uměle vyvolaných vzájemných konfrontacích státních útvarů! To znamená, že je nutné pozměnit právě ten obsah konfrontace! 

2. Pozice ke vztahu Ruska a Číny

My „Správci“ se postaráme o to, aby vzájemný vztah mezi Čínou a Ruskem nebyl tak těsný a zajistíme, že nebude tak vyrovnaný. Musí být neustále nestabilní!

Každý tento nástroj (RF = nástroj, Čína = nástroj) pro řízení světa dnes částečně je, a brzy bude plně, připraven na plnění rozdílných úkolů! Každý nástroj je nakonec „vybroušen“ pro svou konkrétní práci (činnost), a tak to platí i v případě států (přesněji „státností“).

3. Pozice k dalším otázkám

My „Správci“ ovládáme (řídíme) Rusko více než 400 let, a tak po námi povolené SVO zajistíme adekvátní vztah Ruska k evropským státům. Rusku už nedovolíme více navyšovat suverenitu. S Ruskem počítáme jako s velmocí, ale výhradně pod naší správou. Jiná možnost neexistuje – VAROVÁNÍ! Nepodporujeme a nedovolíme válku NATO s Ruskem!

Po ukončení SVO požadujeme pro nově vzniklou Ukrajinu NEUTRALITU! Současná Ukrajina musí krotit své původní ambice a bude se muset vzdát části svého území ve prospěch Ruska.

Závěrem

„Správci“ přes rozhovor Kissingera pro FT a jeho monolog na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vytyčují své červené linie na mapě současných i budoucích mezinárodních vztahů a jasně definují aktuální rizika.

Kdo to nepochopí, bude mít vážný problém! Všímáte si už určitého posunu v rétorice referování MSM o konfliktu na Ukrajině nebo o energetické politice EU? Nastrčené třetiligové politické figurky do vedení většiny současných evropských států se mají na co těšit. Každému fašistovi, co jemu jest!

Zdroje: cs.wikipedia.org, ft.com, weforum.org, aeronet.news


Díky Vaším darům je možné zajistit dlouhodobý provoz tohoto projektu. Potřebná měsíční provozní částka činí 7.000 Kč. Za případnou podporu DĚKUJEME!

Kolektiv VC

PŘISPĚT PŘISPĚT